Velký průvodce · Benátsko

Verona: antická aréna, Juliin balkon a nejhezčí náměstí severu

Verona má dvě tváře, které k sobě vlastně nepatří, a přesto je to ona. V jedné stojí dvoutisíciletá římská aréna, kde se dodnes zpívá opera pro dvacet tisíc lidí. V té druhé visí balkon, ze kterého nikdy nikdo nepromluvil — protože Julie byla jen literární postava. A přesto sem za ní proudí davy z celého světa.

Tenhle průvodce vás provede tím, co ve Veroně opravdu stojí za zastávku, kde nechat auto kvůli zóně ZTL a kdy přijít, abyste největší klenoty města měli aspoň trochu pro sebe. Celé historické jádro je placená zóna ZTL hlídaná kamerami — kde přesně začíná a kudy se jí vyhnout, si můžete ověřit ve vrstvě mýtného a ZTL, ať vám pokuta nepřijde poštou domů. Údaje čerpáme z ověřené databáze míst.

Verona leží na ohbí řeky Adiže na strategické křižovatce cest mezi Itálií a alpskými průsmyky — a právě poloha z ní udělala bohaté město už za Římanů. Ti tu postavili amfiteátr, brány i mosty, z nichž některé stojí dodnes. Ve středověku pak Veroně vládl rod Scaligerů (della Scala), jehož znakem byl žebřík a jehož jméno nesou kuriózní gotické náhrobky-baldachýny i mohutný hrad Castelvecchio. A protože sem William Shakespeare zasadil hned dvě hry — slavnější Romea a Julii i Dva šlechtice z Verony — stala se z Verony navždy i scéna nejznámějšího milostného příběhu světa.

Arena di Verona: kolosseum, které se pořád používá

Uprostřed náměstí Piazza Bra stojí Arena — římský amfiteátr z 1. století, třetí největší dochovaný v Itálii a jeden z nejzachovalejších vůbec. Kdysi tu zápasili gladiátoři před publikem celého kraje. Dnes je z ní pod širým nebem největší operní scéna na světě: každé léto se sem na festival vejde přes dvacet tisíc diváků a kulisy se staví tak velké, že je vidí i z posledních řad.

Pověstná je i akustika: zpěváci tu vystupují bez mikrofonů a hlas se přesto nese až nahoru. Tradice praví, že na začátku představení si diváci zapálí svíčky — moře plamínků na kamenných stupních patří k nejkrásnějším zážitkům, jaké Itálie nabízí. I mimo festival se dovnitř dá za vstupné podívat a projít se po antických lavicích.

Casa di Giulietta: balkon, který si vymysleli

Pár kroků od náměstí se v úzké uličce tísní dav s foťáky pod kamenným balkonem — Casa di Giulietta, údajný dům Julie z Verony. Háček je v tom, že Julie nikdy nežila: je to postava z Shakespearovy hry. Dům sice patřil rodu Dal Cappello (jméno znělo podobně jako Capuletti), ale slavný balkon sem nechalo přidělat až město ve 20. století, aby turistům dalo, pro co přišli. Funguje to dokonale.

Na dvorku stojí bronzová socha Julie, jejíž pravé ňadro je vyleštěné do zlata — sahá se na něj pro štěstí v lásce. Zdi pokrývají vzkazy a lístečky zamilovaných z celého světa a existuje i sdružení dobrovolnic, takzvané Juliiny sekretářky, které odpovídají na dopisy adresované prostě Julii do Verony. Je to čirý turistický mýtus — a přitom kupodivu dojemný.

Piazza delle Erbe a věž Lamberti: srdce města

Na místě bývalého římského fóra dnes leží Piazza delle Erbe — „bylinkové náměstí", odjakživa tržiště. Lemují ho domy s vybledlými freskami, mramorová kašna se sochou zvanou Madona Verona a paláce Scaligerů. Je to jedno z nejmalebnějších náměstí celé severní Itálie a nejlepší místo na ranní kávu, než se rozejdete městem.

Nad náměstím se tyčí Torre dei Lamberti, osmdesátimetrová městská věž, na kterou se dá vyjet výtahem nebo vyšlapat po schodech. Shora se otevírá nejlepší výhled na Veronu: spletité střechy starého města, oblouk řeky Adiže i vzdálené alpské předhůří. Když se rozezní její velký zvon Rengo, slyšet ho je po celém centru — kdysi svolával měšťany do zbraně.

Castelvecchio: cihlový hrad přes řeku

Na břehu Adiže stojí Castelvecchio — mohutný cihlový hrad, který si rod Scaligerů postavil ve 14. století spíš proti vlastním nespokojeným měšťanům než proti vnějšímu nepříteli. Součástí je proslulý most s cimbuřím, který kdysi pánům umožňoval v případě povstání uniknout přímo z hradu přes řeku. Dnes je v hradu galerie středověkého a renesančního umění, sama o sobě skvost: po válce ji citlivě přestavěl architekt Carlo Scarpa a jeho řešení se učí na školách architektury.

Kdy přijet

Verona je příjemná celý rok, ale léto patří opernímu festivalu — město pak žije do noci a ubytování zdražuje. Pokud chcete operu v aréně zažít, počítejte s tím, že po představení se odsud davy valí až k půlnoci. Jinak platí osvědčené pravidlo severní Itálie: rána jsou tu chladná, prázdná a fotogenická, odpoledne horká a plná. Verona se navíc skvěle pojí s výletem k nedalekému jezeru Lago di Garda, které leží jen kousek na západ.