← Blog · Itálie
Cestování a destinaceItálie
Pláž La Pelosa u Stintina na Sardinii s tyrkysovým mělkým mořem a strážní věží na ostrůvku
Road-trip průvodce · Sardinie · trajekt, pláže a hory

Sardinie autem: trajekt, tyrkysové pláže a tajemné nuraghy

Nejdřív musíte na loď. A přesně to většinu lidí odradí — a přesně proto je Sardinie pořád tak krásná. Druhý největší ostrov Středomoří leží den plavby od italské pevniny, má pláže jako z Karibiku, vnitrozemí divoké jako Korsika a sedm tisíc kamenných věží, kterým nikdo pořádně nerozumí. Kdo se sem dostane autem, má klíč od celého ostrova. A věřte, že ho budete potřebovat: ty nejhezčí zátoky neobjede autobus.

Sardinie měří přes čtyřiadvacet tisíc kilometrů čtverečních a pobřeží má skoro dva tisíce kilometrů — to je hodně serpentin a hodně odboček k moři. Tenhle průvodce není o tom, jak je tu modrá voda. To uvidíte z paluby trajektu. Je o tom, jak si ostrov projet autem nebo dodávkou: na který trajekt sednout, kde nechat auto u placených pláží, kde se platí za vstup do zátoky a kdy přijet, aby vám pláž nezabrala půlka Itálie. Ceny, jízdní řády a pravidla se mění — uvádíme je s poznámkou k ověření a nic si nevymýšlíme.

Jak se na Sardinii dostat autem: trajekt především

Na Sardinii se autem dostanete jedině po vodě. Trajekty vyjíždějí z několika italských přístavů — z Civitavecchie kousek nad Římem, z Janova a Livorna na severu — a míří hlavně do tří sardských přístavů: Olbia na severovýchodě, Porto Torres na severozápadě a Cagliari na jihu. Plavba trvá podle linky a denní/noční varianty zhruba od pěti do třinácti hodin, takže noční trajekt s kajutou je dobrý tah — usnete v Itálii a probudíte se u sardského pobřeží. Auto i dodávku berou běžně, jen cena roste s délkou vozu a se sezonou.

Klíčové pravidlo zní: rezervujte včas. V létě, hlavně v srpnu, se trajekty pro auta vyprodávají týdny dopředu a cena vyletí. Vyberte si přístav podle toho, kam na ostrově míříte — do Olbie pro sever a Costa Smeralda, do Cagliari pro jih. A počítejte, že po vylodění vás na ostrově čekají velké vzdálenosti: napříč Sardinií je to klidně tři hodiny jízdy. Trasu od přístavu po plážích i vnitrozemí si poskládáte v plánovači cesty. Trajekty na Sardinii (Moby, Grimaldi Lines, Tirrenia, GNV, Corsica Ferries) jezdí hlavně z Janova, Livorna, Piombina a Civitavecchie do Olbie, Porto Torres, Cagliari a Golfo Aranci. Cena za auto s jedním cestujícím začíná mimo sezonu zhruba na 41 €, ale v hlavní letní špičce a o srpnových „bollino nero" dnech může u delších nočních tras vyletět i přes 150–300 €. Rezervujte s velkým předstihem. Ceny i linky se mění, ověřte si je u dopravců.

Cagliari: hlavní město na kopci a městská pláž Poetto

Když připlujete na jih, prvním zážitkem je Cagliari — hlavní město ostrova rozložené po kopcích nad přístavem. Srdcem je čtvrť Castello, opevněné staré město na skále, kam se vchází středověkými branami pod dvěma věžemi: Torre dell'Elefante z roku 1307 a Torre di San Pancrazio. Z hradeb Bastione di Saint Remy je výhled přes celé město až k laguně, kde postávají růžoví plameňáci. Ano, plameňáci přímo za městem.

Dole pod městem se táhne Poetto — městská pláž dlouhá skoro osm kilometrů, kam si Cagliaritáni chodí zaplavat po práci. To je sympatické: nemusíte nikam jezdit, moře máte v dosahu tramvaje. Pro řidiče platí ve starém městě opatrnost — Castello je spleť úzkých uliček a schodů a v centru bývají zóny s omezeným vjezdem. Auto nechte na parkovišti pod městem nebo u pláže a nahoru vyjděte pěšky nebo výtahem v hradbách. Ověřte aktuální údaj: ZTL zóny a parkování v centru Cagliari a u pláže Poetto, ceny pro léto 2026.

Placené pláže a limity návštěvníků

Sardinie chrání své nejkrásnější pláže přísně. Na některé, jako La Pelosa u Stintina nebo Cala Goloritzé, se v sezoně platí vstup, musíte si rezervovat místo předem a počet návštěvníků je omezený — chrání se tak písek a moře. Jinde platí zákaz odnášet písek a mušle (a pokuty jsou citelné). Než vyrazíte na konkrétní pláž, ověřte si, jestli se tam zrovna nemusí rezervovat a kolik stojí vstup i parkování. Ověřte aktuální údaj: rezervační a vstupní systém pro La Pelosa, Cala Goloritzé a další chráněné pláže, sezona 2026.

Costa Smeralda a sever: pláže za odbočkou

Severovýchodní pobřeží kolem Olbie proslavila Costa Smeralda — „smaragdové pobřeží", které v šedesátých letech objevil a vybudoval princ Karím Ágá Chán jako luxusní destinaci. Dnes je to kraj jachet, drahých letovisek a cen, ze kterých se tají dech. Ale nenechte se odradit: i tady jsou veřejné pláže s tou pověstnou smaragdovou vodou, jen je musíte hledat za odbočkami a často k nim dojdete pěšky od parkoviště.

A právě tady se hodí auto nejvíc. Ty nejhezčí zátoky severu — kolem Stintina, na poloostrově u La Pelosy, na ostrovech v souostroví La Maddalena — neobjede žádný autobus. Sednete do auta, sjedete prašnou odbočkou, zaparkujete na placeném parkovišti a posledních pár set metrů dojdete k vodě tak mělké a průzračné, že vypadá jako bazén. Pro dodávku platí pozor na úzké příjezdové cesty k plážím a na výšku závor u parkovišť. Ověřte aktuální údaj: parkování a přístupové cesty k plážím kolem Stintina a Costa Smeralda, léto 2026.

Nuraghy a vnitrozemí: sedm tisíc záhad

Sardinie není jen pobřeží. Vnitrozemí je hornaté, divoké a poseté kamennými věžemi, kterým se říká nuraghy — kuželovité stavby z obrovských balvanů, které tu před více než třemi tisíci lety stavěla tajemná nuragská civilizace. Dochovalo se jich kolem sedmi tisíc a dodnes se přesně neví, k čemu sloužily: pevnost, chrám, obydlí? Nejslavnější je Su Nuraxi u Barumini, zapsaný na seznam UNESCO — komplex věží a chýší, kde se procházíte mezi kameny staršími než římská říše.

Kdo vyjede do hor Gennargentu (nejvyšší vrchol Punta La Marmora, 1834 m) a do kraje Nuoro, najde úplně jinou Sardinii než tu plážovou: pastevecké vesnice, kde se ještě mluví sardštinou, a městečko Orgosolo polepené nástěnnými malbami s ostrými politickými výjevy. Pro řidiče je vnitrozemí klidnější, ale silnice jsou klikaté a benzínek málo — tankujte ve městech, ne až v horách. A v Algheru na severozápadě vás čekají hradby nad mořem a katalánština v ulicích, protože tohle město stovky let patřilo Katalánsku.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Orientale Sarda: nejkrásnější silnice ostrova

Jestli máte rádi jízdu samotnou, na Sardinii je jedna silnice, kvůli které stojí za to vstát brzy. Strada Statale 125, zvaná Orientale Sarda, se vine po východním pobřeží mezi horami a mořem v úseku kolem Baunei a Dorgali — serpentiny lemují skály spadající do moře, otevírají se vyhlídky na pláže, ke kterým se jinak dostanete jen lodí, a cesta stoupá do náhorní plošiny Supramonte. Je to jeden z nejhezčích horských úseků v celém Středomoří.

Pro řidiče je to ale úsek, který chce respekt. Silnice je úzká, klikatá, místy bez svodidel a v sezoně plná protijedoucích aut i motorkářů, kteří si sem jezdí pro zatáčky. Jeďte spíš ráno, kdy je míň provozu, řaďte včas do stoupání i klesání a nepřehřejte brzdy v dlouhých seskocích k moři. S delší dodávkou nebo karavanem počítejte, že některé zatáčky jsou opravdu těsné. Odměnou jsou vyhlídky, u kterých budete zastavovat každých pět minut — a odbočky k zátokám jako Cala Gonone, kam se sjíždí dolů strmou cestou. Ověřte aktuální údaj: stav a sezonní provoz na SS125 Orientale Sarda kolem Baunei a Dorgali, rok 2026.

Co ochutnat a proč tankovat včas

Sardinie chutná jinak než zbytek Itálie. Místo lehké pobřežní kuchyně tu vládne pastevecký jih: porceddu (sele pečené na rožni), tvrdý sýr pecorino sardo, tenký chlebový plát pane carasau, který vydrží týdny, a sladkosti seadas plněné sýrem a polité medem. K tomu silné červené víno cannonau, na které jsou Sardové pyšní. Ve vnitrozemských vesnicích kolem Nuora dostanete tahle jídla nejautentičtější — a často za zlomek ceny než u moře.

A jedna praktická věc, kterou ostrov řidičům neodpustí: vzdálenosti a řídké osídlení vnitrozemí. Než vyjedete do hor Gennargentu nebo na Supramonte, natankujte ve městě a stáhněte si offline mapy. Benzínky jsou tam vzácné, otevírací doba nepravidelná a signál mizí. Spoléhat, že „někde po cestě bude pumpa", se na Sardinii nevyplácí. Denní potřeby — pumpu, obchod, lékárnu po trase — si najdete v aplikaci i bez signálu.

S dětmi a se psem na Sardinii

Sardinie je vděčná pro rodiny — mělké tyrkysové pláže typu La Pelosa jsou jako stvořené pro děti, voda do daleka sahá sotva po kolena. Se psem je to složitější: na běžné a placené pláže psi v sezoně často nesmějí, zato přibývá vyhrazených psích pláží (spiagge per cani). Ověřte si předem, kam smíte, ať nestojíte před zákazovou cedulí. A pozor na vedro — písek se přes den rozpálí tak, že si pes spálí tlapky; choďte brzy ráno nebo k večeru. Pravidla pro psa v Itálii a co s sebou jsme sepsali v pravidlech pro psa v Itálii.

Pro řidiče se psem i dětmi platí na ostrově dvojnásob ranní start. Než se rozpálí auto i parkoviště u pláže a než se zaplní rezervační kapacita chráněných zátok, jste u vody první. Odpoledne pak utečte do chládku vnitrozemí nebo k nuraghům.

Sardinie · ostrov · Středozemní moře

Sardinie (ostrov)

Druhý největší ostrov Středomoří, přes 24 000 km² a skoro 2000 km pobřeží. Hvězdy: hlavní město Cagliari na kopci s plameňáky v laguně, smaragdové pláže Costa Smeralda a La Pelosa, zátoka Cala Goloritzé, tajemné nuraghy (Su Nuraxi u Barumini, UNESCO) a divoké vnitrozemí Gennargentu a Nuoro. Na ostrov jen trajektem z Civitavecchie, Janova či Livorna — rezervujte auto včas. Pak velké vzdálenosti a klikaté silnice k zátokám.

CagliariCosta SmeraldaNuraghyAlghero
Sardinie leží den plavby od italské pevniny; přístavy Olbia (sever), Cagliari (jih), Porto Torres.

Spaní, kdy přijet a co dělat, když se něco pokazí

Sardinie je kempařský ráj — kolem pobřeží je řada kempů a ploch pro karavany, často přímo nad mořem. To je dobrá zpráva, protože divoké spaní v autě je na ostrově dost regulované: u pláží a v chráněných oblastech bývá zakázané a pokuta není výjimka. Rozumná taktika je mít základnu v kempu na pobřeží a odtud vyjíždět na pláže i do vnitrozemí. Co v Itálii smíte a co ne, když přespáváte v autě, jsme sepsali ve spaní v autě po Itálii. Ověřte aktuální údaj: doporučené kempy a pravidla nocování v autě na Sardinii pro rok 2026.

Kdy na Sardinii přijet

Hlavní sezona je od června do září, kdy je moře vlažné a počasí stabilní. Vrchol davů, cen i vyprodaných trajektů spadá na srpen, kdy se sem sjede půl Itálie — to je nejhůř u placených pláží i s parkováním. Když můžete, zvolte červen nebo září: moře je příjemné, ceny nižší, trajekty volnější a rezervace na chráněné pláže snazší. A ať přijedete kdykoli, klíč je stejný — k moři brzy ráno, do vnitrozemí přes poledne.

Sardinie je velký ostrov s místy slabým signálem ve vnitrozemí a na horských silnicích. Než vyrazíte do hor Gennargentu, stáhněte si offline mapy a mějte plnou nádrž — benzínek je tam málo a otevírací doba nepravidelná. Kdyby se cestou něco zvrtlo, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce i bez signálu v SOS.

Sardinie je destinace, kde rozhoduje příprava. Vědět, na který trajekt sednout a kdy ho rezervovat, kde se platí vstup do zátoky, kde nechat auto a kudy dojít k vodě — to oddělí dovolenou, kdy plavete v průzračné mělčině sami, od dovolené, kdy couváte od vyprodaného parkoviště a hledáte, kde vůbec zastavit. Když si trajekt, pláže i vnitrozemí poskládáte předem v plánovači cesty a mýtné cestou k přístavu spočítáte přes vrstvu mýtného, zbyde vám hlava na to podstatné: tu chvíli, kdy z paluby poprvé uvidíte sardské pobřeží.

A jestli teprve řešíte mýtné, viněty a pravidla cestou do Itálie, mrkněte na pravidla pro řidiče v Itálii.

Naplánuj si cestu v SeekBone

Trasa po silnici, místa pro psa i děti, rozpočet a spaní v autě — vše na jednom místě.

Otevřít aplikaci