Amalfské pobřeží · Kampánie

Positano: město, které visí na kopci a chodí se v něm po schodech

Positano se nedrží kopce — visí na něm. Růžové, žluté a okrové domy padají jeden přes druhý dolů k moři tak strmě, že místo ulic tu vedou schody. Z pláže to vypadá jako rozsypaná krabice pastelek, kterou někdo přilepil na skálu. A přesně tahle „nemožnost" z něj udělala jednu z nejfotografovanějších vesnic v Itálii.

Háček je v tom, že nemožnost platí i pro auto. Do středu Positana se autem prakticky nedostanete a kdo to zkusí naslepo, skončí v jedné jediné úzké serpentině plné turbusů, skútrů a couvajících dodávek. Tenhle průvodce vám poví, kde auto opravdu nechat, kdy přijet, aby vám město nepatřilo společně s deseti tisíci dalšími, a co tu kromě té pohlednice za schody stojí.

Trocha historie, ať tam nestojíte jen tak

Pověst říká, že Positano založil sám Poseidon pro nymfu jménem Pasitea — z jejího jména prý vzniklo to dnešní. Mýtus stranou, městečko bohatlo v dobách, kdy sousední Amalfi vládlo moři, a obchodovalo až s Orientem. Pak přišel úpadek, chudoba a vystěhovalectví do Ameriky. Spící rybářská vesnice se probrala až ve 20. století, když si ji objevili umělci a spisovatelé. John Steinbeck o ní v roce 1953 napsal slavnou větu, že je to „místo snu, které se vám nezdá skutečné, dokud tam jste, a které vás začne k sobě tahat, jakmile odjedete". Lepší reklamu si Positano přát nemohlo.

Móda z Positana: pastelové sandály a lněné šaty

Jedna věc, kterou si z Positana můžete odvézt kromě fotek: oblečení. Po válce tu vznikl fenomén Moda Positano — vzdušné lněné a bavlněné šaty v jasných barvách, plavky a hlavně ručně šité kožené sandály na míru. V uličkách pořád sedí ševci, kteří vám pár nastříhají a sešijí klidně na počkání. Není to laciné suvenýrové tržiště, je to malá módní tradice, která se zrodila právě tady. Když budete chtít utratit, tady to dává smysl víc než magnetka na lednici.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Spiaggia Grande: hlavní pláž rovnou pod domy

Pod městem leží Spiaggia Grande, hlavní pláž Positana — pruh tmavého písku a oblázků přímo pod tou slavnou kulisou barevných domů. Část je placené lehátkové pole s plážovými kluby, kus je ale i veřejný a zdarma; vejdete se tam, pokud nedorazíte v poledne, kdy je nabito. Pokud chcete větší klid, vezměte loďku nebo schody za hřebenem na menší pláž Fornillo kousek na západ — bývá tišší a sympatičtější. Vodu a něco k pití si vezměte s sebou, ceny u pláže jsou turistické.

Autem do Positana? Spíš autem k Positanu

Tady buďme upřímní: do středu Positana autem nezajedete a ani nechcete. Vede sem jediná úzká okružní silnice po pobřežní cestě SS163, samé serpentiny, a v sezoně se mění v jeden dlouhý zácpový had. Parkovišť je málo a jsou drahá — pár hlídaných garáží nahoře u silnice si účtuje tučné hodinové sazby. Auto proto nechte v některém ze záchytných parkovišť nad městem a dolů sejděte pěšky (počítejte se schody a stoupáním zpátky) nebo místním minibusem, který krouží mezi horní silnicí a centrem.

S dodávkou nebo vestavbou to platí dvojnásob: úzké serpentiny, nízké balkony a slepé zatáčky nejsou nic pro velký vůz. Mnohem chytřejší je nechat auto dál (třeba v Sorrentu nebo Salernu) a dorazit lodí či autobusem SITA. Kde jsou hlídaná parkoviště a jak vysoké tam mají závory, si předem prohlédněte v parkovací vrstvě; trasu přes pobřežní silnici i s vyhláškami a omezeními si naplánujete v plánovači cesty.

Kdy přijet, ať město nepatří jen davům

Positano je malé a slávy má za tři velkoměsta — v červenci a srpnu kolem poledne se schody ucpou a fronta na sandály připomíná open air koncert. Choďte sem buď brzy ráno, kdy se obchody teprve probouzejí a světlo padá zlatě na fasády, nebo k podvečeru, kdy jednodenní výletníci odjedou a město zklidní. Nejkrásnější je stejně po setmění, kdy se domy rozsvítí jako lampiony. Mimo hlavní sezonu (květen, červen, září) je všechno snesitelnější — a teplo na koupání pořád vydrží.

Spojte si to s Amalfi a Ravellem

Positano nejezděte navštívit „samo o sobě" — leží na nejslavnějším úseku pobřeží a kousek dál čekají další dvě klenoty. Amalfi s katedrálou a papírnami i Ravello s vilami a výhledem do nekonečna se dají pohodlně spojit do jedné cesty. Jak to celé poskládat (a kde mezi tím nechat auto), vyřešíte v plánovači cesty. Celý úsek navíc rozebíráme v průvodci Amalfské pobřeží autem.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Auto nechte nahoře nebo radši dál a do města dorazte pěšky, minibusem nebo lodí. Přijďte brzy ráno nebo navečer, ne v poledne. Pevné boty na schody, vodu s sebou, peníze radši na sandály než na suvenýry. A jestli můžete, podívejte se na Positano z vody — odtamtud teprve pochopíte, proč se to barevné město přilepené na skálu nedá zapomenout.