Velký průvodce · Řecko · UNESCO

Mystras: byzantské město duchů na svahu Taygetu, kde se korunoval poslední císař

Představte si celé město, které jednoho dne prostě vyšlo z kopce a už se nevrátilo. Kostely s freskami zůstaly stát, paláce taky, dlážděné uličky se klikatí dál do svahu — ale lidé jsou pryč. Mystras není rozvalina pár sloupů, je to skoro kompletní byzantské velkoměsto, které usnulo nad spartskou rovinou a nikdo ho neprobudil. Vejdete bránou a najednou jdete uličkami, kde se před šesti sty lety řešila vysoká politika i vysoká filozofie.

Pro řidiče z Česka je Mystras jeden z nejsilnějších zážitků celého Peloponésu — leží kousek od Sparty, dá se spojit s cestou na jih i s antickými hvězdami Argolidy a na vlastní prohlídku vám stačí dopoledne. Háček je v tom, že areál se táhne do prudkého kopce, je rozlehlý a v létě bez stínu. V tomhle průvodci najdete, kterou branou vejít (zásadní rozhodnutí pro vaše kolena), kde reálně nechat auto nebo dodávku, jak Mystras zapojit do trasy a kdy přijet, ať vás nesmaží vedro ani autobusy. Čísla a otevírací doby čerpáme z ověřených zdrojů; co se mění rok od roku, označujeme k ověření.

Mystras leží v Lakonii na jihu Peloponésu, na úbočí pohoří Taygetos, jen pár kilometrů západně od dnešní Sparty. Od roku 1989 je celé byzantské město na seznamu světového dědictví UNESCO.

Trocha historie, ať tam nestojíte jako u cedule

Mystras je vlastně omyl, který se vydařil. V roce 1249 si sem frankský kníže Vilém II. z Villehardouinu postavil na špici kopce hrad, aby udržel kraj pod kontrolou. Vydržel mu pár let — pak ho zajali Byzantinci a hrad i s okolím museli Frankové vydat zpátky. A právě v té chvíli začal příběh Mystry: Byzantinci pod hradem vybudovali město, které se stalo srdcem Despotátu Morejského, posledního velkého ostrůvku byzantské moci, když už se říše jinde rozpadala.

A pak ten nejlepší detail: v lednu 1449 byl tady, v Mystře, prohlášen císařem Konstantin XI. Palaiologos — poslední byzantský císař vůbec. Odsud odjel do Konstantinopole, aby ji o čtyři roky později bránil do posledního dechu a padl při jejím dobytí Turky. Mystras vychoval i myslitele: učil tu novoplatonik Geórgios Gemistos Pléthón, jehož přednášky o Platónovi rozdmýchaly zájem, který pak naplno vzplál v italské renesanci. Na malém kopci nad Spartou se tak potkaly soumrak jedné říše a svítání nové epochy.

Konec byl pozvolný. Mystras přežil Turky i krátké benátské období a obydlený zůstal až do 19. století. Pak založil bavorský král Otto o kousek dál novou, moderní Spartu, lidé se postupně stěhovali z kopce dolů na rovinu — a město nahoře osiřelo. Zůstalo stát skoro celé. Proto tu dnes nechodíte mezi pahýly, ale mezi domy.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Horní, nebo dolní brána? Tohle rozhodněte hned

Mystras má dva vstupy a tahle volba rozhodne, jak vás bude druhý den bolet tělo. Dolní brána je u kostelů dolního města, horní brána výš, blíž paláci a hradu. Chytrý plán zní: zaparkujte nahoře, vejděte horní bránou a procházejte město shora dolů. Klesání zvládnete v pohodě, freskové kostely si necháte na konec a vyjdete dolní branou. Pak už jen krátký kousek zpátky k autu (nebo si nechte řidiče, který popojede). Opačně, zezdola nahoru, je to do prudkého kopce v plném slunci pořádná dřina.

Na vršek, k samotnému hradu (Kastro), počítejte s dalším výstupem po pěšině — ale ten výhled na celou lakonskou rovinu a hřebeny Taygetu za to stojí. Kdo nechce nahoru, nepřijde o moc, protože nejcennější jsou stejně kostely s freskami níž.

Co si nenechat ujít: kostely, paláce a jeden živý klášter

Mystras je především výstava byzantského umění pod širým nebem. Nenechte se odbýt jen vnějškem — vejděte dovnitř, protože poklad jsou tu fresky. Mířte hlavně na Metropoli (kostel svatého Demetria) s muzeem, klášterní komplex Brontochion s kostelem Hodégétrie (Afentiko), kostel Perivleptos zčásti vytesaný do skály a kostel svaté Sofie. Korunou je obrovský Despotský palác, jeden z mála dochovaných byzantských paláců vůbec, krásně zrekonstruovaný.

A jeden tip, který Mystru polidští: klášter Pantanassa dodnes obývají jeptišky. Je to jediný kout mrtvého města, kde je živo — kvetoucí dvorek, vůně, občas někoho potkáte. Platí tu pravidla pro vstup do činného kláštera, tedy zahalená ramena a kolena; mějte něco přes sebe, ať vás nepošlou zpátky.

Vstupné a otevírací doba

Jak se tam dostat a kde nechat auto

Mystras je autem nejpohodlnější. Nejčastěji se sem jezdí od Sparty, která je odsud jen pár kilometrů a je logická základna na noc, případně dál od Tripole a Athén přes vnitrozemí Peloponésu. Konkrétní časy a vzdálenosti si přepočítáte v plánovači — silnice v okolí Taygetu jsou místy úzké a klikaté, takže to neberte podle vzdušné čáry. Etapu k Mystře, řecká specifika i parkoviště si srovnáte v plánovači cesty.

U obou bran jsou parkoviště, takže s autem ani s dodávkou nemusíte kličkovat v obci. Pro plán „shora dolů" zamiřte k horní bráně, kde necháte vůz a vejdete. Plochy bývají v sezoně plné dopoledne, takže se vyplatí přijet brzy; aktuální parkoviště a obsazenost prověříte v parkovací vrstvě. Pravidla, limity i mýtné na řeckých dálnicích shrnuje přehled pravidla pro řidiče v Řecku.

Kdy přijít, ať vás nesmaží vedro ani davy

Areál je rozlehlý, prudký a bez stínu — v létě v poledne je výstup do horního města zkouška vůle. Přijďte hned po otevření, kdy je chládek a autobusy ještě nedorazily, nebo na pozdní odpoledne. Jaro a podzim jsou na Peloponés ideální — méně horka i lidí, a kvetoucí stráně Taygetu k tomu. Jak bude konkrétní den teplo, mrkněte do vrstvy počasí; v létě tu bývá hodně přes třicítku a kámen drží žár.

Kde se v okolí vyspat

Přímo u areálu se na noc nezdržujete — Mystras je půldenní zastávka. Logické místo na přespání je moderní Sparta pár kilometrů dál, kde najdete ubytování i obchody, nebo přímo vesnice Mystras pod kopcem s penziony. V okolí jsou i sezonní kempy. Konkrétní ceny a otevřenost mimo sezonu si vždy ověřte předem. Divoké stání v autě řeší Řecko podobně jako jinde v jižní Evropě — oficiálně se moc nevidí rádo a u památek na to obzvlášť pozor. Plochy a kempy na trase si projdete v plánovači, pravidla pro spaní v autě shrnuje přehled pravidla pro řidiče v Řecku.

S dětmi a se psem: co počítat

Pro děti je Mystras dobrodružství — uličky, schody, brány a hrad nahoře jako z pohádky o rytířích. Pohlídejte je u nezajištěných okrajů a na kluzké dlažbě. Pes na vodítku v otevřeném areálu obvykle projde, ale do kostelů a kláštera ho nevezmete a hlavně počítejte s horkým kamenem pod tlapkami — voda a stín pro psa jsou tu nutnost. Ověřte si aktuální pravidla na místě, u některých řeckých památek se podmínky liší.

Jak to spojit do trasy po Peloponésu

Mystras se nabízí jako vrchol jižní části okruhu. Spojíte ho se Spartou a údolím Eurótas, a když pokračujete dál na jih a východ, dostanete se k dalšímu skvostu — opevněnému ostrovnímu městu Monemvasia. Na sever zase k antické Mykénám, divadlu v Epidauru a benátskému Nafpliu. Celý okruh i s mýtným a parkováním poskládáte v plánovači; širší trasu po poloostrově rozebírá průvodce Peloponés autem.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Mystras je skoro celé byzantské město, ne hromada kamení — a to z něj dělá jeden z nejsilnějších zážitků Peloponésu. Vejděte horní bránou a choďte shora dolů, ušetříte kolena i hlavu. Vstupte do kostelů kvůli freskám, mějte oblečení přes ramena pro klášter Pantanassa. Přijďte ráno nebo navečer, vezměte vodu, klobouk a pevné boty. Auto nechte na parkovišti u brány. A spojte Mystru s Monemvasií a Spartou do jedné jižní smyčky — bude z toho den, na který nezapomenete.