Cinque Terre · Ligurie · UNESCO

Manarola: vinice, zlatý likér a panorama ze hřbitova

Nejslavnější fotka celého Cinque Terre — ta s barevnými domky nad skalním ostrohem, do kterých zapadá slunce — se skoro vždy fotí v Manarole. A skoro vždy z jednoho a téhož místa: od vesnického hřbitova na kopci. Zní to morbidně. Je to dechberoucí.

Manarola patří k nejstarším a možná nejmalebnějším z pětice. Nemá pláž ani velký přístav, zato má něco, co ostatní jen v náznaku: terasy vinic, které lemují svahy nad vesnicí a ze kterých se rodí vzácné sladké víno Sciacchetrà. Tenhle průvodce vám poradí, odkud je ta nejlepší fotka, jak se sem dostat (znovu: autem ne až dolů), kdy přijít a jak je to s legendární Via dell'Amore, stezkou lásky, která byla roky zavřená.

Pro řidiče hned na úvod stejná pravda jako u sousedů: do Manaroly dolů autem nezajedete. Spodek vesnice je pěší, parkování je nahoře a omezené, silnice úzké. Klasika je nechat auto v La Spezii nebo nahoře a přijet regionálním vlakem — nádraží Manaroly leží hned u vesnice, jen projdete krátkým tunelem. Sousední Vernazza i Monterosso jsou pár minut vlakem.

Trocha historie, ať tam nestojíte jako u cedule

Vinice nad Manarolou nejsou žádná dekorace pro turisty — je to staletí dřiny. Lidé tu z holého skalního svahu doslova vyřezali terasy a podepřeli je suchými kamennými zídkami, kterých je po celém Cinque Terre dohromady tolik, že by se prý daly přirovnat k délce Velké čínské zdi. Na těchto terasách dozrávají hrozny na Sciacchetrà — sladké slámové víno, na které se hrozny po sklizni nechávají schnout, až zkoncentrují cukr. Výsledkem je drahý, zlatavý nektar, kterého se vyrobí málo a který ochutnáte spíš jako digestiv v malé skleničce než jako lahev k večeři.

A pak je tu ta vyhlídka. Nejslavnější panorama Manaroly se otevírá od vesnického hřbitova na hřebeni nad domy. Není v tom nic neuctivého — místní tam mají své pohřbené s nejlepším výhledem v okolí a turisté chodí o pár metrů níž, na vyhlídkovou terasu. Přijďte sem za soumraku, kdy se v oknech rozsvítí a celé to barevné město se zrcadlí v moři. Pochopíte, proč právě tahle fotka obletěla svět.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Via dell'Amore: stezka lásky, která byla roky zavřená

Mezi Manarolou a sousední Riomaggiore vede Via dell'Amore, „stezka lásky" — krátká, pohodlná pobřežní cesta vytesaná do skály nad mořem. Je to nejromantičtější a nejlehčí úsek z celého Cinque Terre: žádné stovky schodů, jen procházka s mořem po jedné straně a skálou po druhé. Není divu, že se sem chodí zamykat zámky a líbat se za západu slunce.

Háček: po sesuvu skály v roce 2012 byla stezka přes deset let zavřená. Znovu se ji podařilo otevřít až v roce 2024, po nákladné rekonstrukci. Dnes je v provozu, ale ne jako kdysi „přijdu a projdu" — chodí se jako do muzea pod širým nebem: s rezervací předem, placeným vstupem a omezeným počtem lidí najednou. Pravidla, otevírací doba i cena se ale můžou sezonu od sezony měnit a stezka může být po nepřízni počasí dočasně uzavřená. Ověřte aktuální údaj: stav Via dell'Amore, rezervační systém, cena a otevírací doba pro sezonu 2026 — oficiální web národního parku.. Než sem vyrazíte s plánem „dneromantičtější procházku večera", ověřte si dostupnost a rezervujte dopředu.

Co v Manarole stojí za zastávku

Manarola je malá — projdete ji za chvíli, ale stojí za to zpomalit. Hlavní ulice se svažuje od nádraží dolů k malému skalnímu přístavu, kde rybáři vytahují loďky rovnou na rampu mezi domy a kde se dá sedět na kamenech a koupat ze skal (na pláž to není, plave se z balvanů a žebříků — opatrně za vln). Nad přístavem stojí gotický kostel San Lorenzo ze čtrnáctého století s pěknou rozetou.

Kdo má v nohách sílu, vyrazí mezi vinice po stezkách nad vesnicí — odměnou jsou výhledy, kamenné zídky a ticho hned kousek od přeplněné hlavní ulice. A jednou za rok, kolem Vánoc, se svah nad Manarolou rozsvítí obřím betlémem sestaveným ze stovek světel — místní tradice, kterou tu desítky let buduje jeden nadšenec. Ověřte aktuální údaj: termíny a stav vánočního betléma pro sezonu 2026.

Autem do Cinque Terre? Nechte ho nahoře a jeďte vlakem

Potřetí a naposled, protože je to opravdu důležité: do Manaroly dolů autem nejezděte. Spodek vesnice je pěší zóna, parkování je jen nahoře a omezené, silnice úzké a v sezoně ucpané. Rozumný plán je nechat auto v La Spezii (velké nádraží, parkování) nebo na placeném parkovišti nad vesnicí a po pobřežní trati La Spezia–Levanto se mezi vesnicemi vozit vlakem. S dodávkou nebo karavanem tím spíš zůstaňte mimo úzké pobřežní silnice.

Kde přesně zaparkovat (i s ohledem na výšku vozu) najdete v parkovací vrstvě; trasu k pobřeží a kolem případných ZTL zón ve městech naplánujete v plánovači cesty. Kompletní pravidla pro řízení v Itálii (rychlosti, mýtné, povinná výbava, pokuty) shrnuje přehled pro řidiče v Itálii.

Spojte si Manarolu se sousedy

Manarola je perfektní zastávka na cestě po pětici. Na sever leží Vernazza (jediný přírodní přístav) a Monterosso (jediná velká pláž), na jih Riomaggiore a stezka Via dell'Amore. Mezi vesnicemi jezdí vlak, takže si je naskládáte za den. Doporučení: základna tam, kde se dá zaparkovat a vyspat (Monterosso nebo La Spezia), a Manarolu si nechte na západ slunce kvůli té fotce.

Na delší ligurské cestě stojí za zastávku i krajské centrum Janov se starým přístavem a největším historickým jádrem v Evropě. Trasu a kam dál vám pomůže poskládat plánovač.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Autem dolů ne — nechte ho v La Spezii nebo nahoře a jeďte vlakem. Na tu nejslavnější fotku přijďte od hřbitova za západu slunce. Ochutnejte Sciacchetrà, je to tekutá historie těch teras. A Via dell'Amore si po letech zavřena zase projdete — ale rezervujte dopředu a ověřte si aktuální stav, není to už ta volná procházka jako kdysi.