Nejdřív ta nejdůležitější věta celého článku: na italský ostrov auto často brát nechcete. Ne proto, že by to nešlo, ale proto, že na třech čtvercových kilometrech skály s jednou silnicí vám dodávka udělá víc starostí než radosti — a trajekt za ni navíc naúčtuje pořádný balík. Sardinii a Sicílii nechte stranou, o těch máme samostatné průvodce. Tohle je o těch menších: o Elbě, kam auto patří, o Ischii, kde se to vyplatí zvážit, a o Eolských, Egadských, Tremiti a Procidě, kde je nejchytřejší tah nechat auto stát na pevnině.

Projdeme to ostrov po ostrově: odkud se pluje, jak dlouho, a hlavně jestli má smysl tahat s sebou plech. Ceny, jízdní řády a sezonní zákazy aut se mění každý rok, takže je neuvádíme jako fakt — označujeme je k ověření u dopravce. U dodávky navíc počítejte, že se cena převozu řídí délkou a výškou vozidla, ne počtem lidí.

Elba: sem auto patří

Elba je výjimka, která potvrzuje pravidlo. S rozlohou přes dvě stě kilometrů čtverečních je třetím největším italským ostrovem a má normální silniční síť, členité pobřeží a desítky pláží roztroušených daleko od sebe. Tady auto nebo dodávka dává smysl — bez nich byste se po ostrově sotva pohnuli. Pluje se z toskánského přístavu Piombino do Portoferraia, hlavního přístavu ostrova; přejezd trvá zhruba hodinu.

Elba má i historku, kterou zná každý: roku 1814 sem poslali do prvního vyhnanství Napoleona. Pobyl tu devět měsíců, než utekl zpátky do Francie vstříc Waterloo — a za tu krátkou dobu stihl ostrov reformovat, jako by měl vládnout celé říši. V Portoferraiu po něm zůstalo sídlo i tři staré pevnosti nad zálivem. Když budete na ostrově, je to nečekaně silný zážitek stát tam, kde poražený císař plánoval návrat.

Pro řidiče platí jediné velké pravidlo: v hlavní sezoně rezervaci převozu vozidla řešte předem. Kapacita aut na trajektu je omezená a v červenci a srpnu se vyprodává. A protože jste na ostrově kvůli plážím rozsetým po celém pobřeží, hodí se mít trasu i parkování u zátok promyšlené dopředu — naplánujete si je v plánovači cesty. Na Elbu z Piombina do Portoferraia jezdí trajekty velmi často (přejezd kolem hodiny) — provozují je mj. Moby, Toremar, Corsica Ferries a Blu Navy. Auto s řidičem vyjde mimo sezonu orientačně na 40–55 € za jednu cestu, v srpnu i přes 80 €. Místo pro auto se v hlavní sezoně rychle vyprodá, rezervujte vozidlo s předstihem. Ceny a jízdní řády se mění, ověřte si je u jednotlivých rederií.

Ischia: auto ano, ale s rozmyslem

Největší z neapolských ostrovů má přes čtyřicet kilometrů čtverečních, šest obcí a vlastní silniční síť, takže auto tu použít jde a trajekty ho vozí. Pluje se z Neapole nebo z Pozzuoli. Ischia stojí na sopečném podloží a proslula víc než stovkou termálních pramenů s teplotou od vlažných osmnácti až po vroucích devadesát stupňů — léčili se tu už staří Římané a dodnes je ostrov plný termálních parků a lázní.

Háček je v tom, že v hlavní sezoně bývá vjezd aut nerezidentů na Ischii regulovaný — ostrov je v létě přeplněný a omezuje, kdo smí přijet s vozidlem. Než si zaplatíte drahý převoz dodávky, ověřte si, jestli vůbec smíte na ostrov vjet a kdy. Pro mnoho návštěvníků je rozumnější nechat auto v Neapoli a po ostrově se pohybovat autobusy nebo taxíky. Auto se vyplatí spíš na delší pobyt mimo špičku. Na Ischii platí v roce 2026 zákaz vylodění vozidel (divieto di sbarco) zhruba od 3. dubna do 31. října — týká se ale aut a motorek registrovaných na obyvatele regionu Kampánie (mimo trvale usazené na ostrově). Vozidla se zahraniční značkou řízená turisty, kteří nemají bydliště v Kampánii, jsou z tohoto zákazu vyňata, takže s českým autem se na ostrov dostat dá. Trajekty pro auta z Neapole (Calata Porta di Massa) a z Pozzuoli provozují Caremar a Medmar; auto stojí orientačně od zhruba 67 € za cestu. Pravidla i ceny se mění, ověřte si je na ischia.it a u rederií.

Pokud se na Ischii rozhodnete pobýt déle a auto si vzít, odmění se vám: ostrov je dost velký na to, aby měl odlehlé kouty, kam se autobusem dostáváte ztěžka. Termální parky schované v zahradách nad mořem, vinice na svazích hory Epomeo, pláže na západní straně u Foria — to všechno se s vlastním autem propojí líp. Jen pamatujte, že přístav Neapol je dopravní mumraj a nakládání na trajekt chce rezervu; k molu přijeďte s předstihem a nespoléhejte na to, že proklouznete na poslední chvíli.

Procida: čtyři kilometry barevných domků, auto nech doma

Hned vedle Ischie leží Procida — droboučký ostrůvek o rozloze pouhých čtyř kilometrů čtverečních, hustě zastavěný a tak malý, že auto tu prostě nemá co dělat. Pluje se sem z Neapole i z Pozzuoli. Procida je ta pohlednice s pestrobarevnými rybářskými domky, co se sbíhají k přístavu Marina Corricella — schválně malovanými různými barvami, aby je rybáři poznali z moře.

Ostrov posloužil jako kulisa řadě filmů a v roce 2022 byl dokonce italským hlavním městem kultury. Pro řidiče je to jasné: auto nechte na pevnině a na Procidu jeďte jen s batohem. Projdete ji celou pěšky za pár hodin, a jestli se vám nechce, jezdí tu mikrobusy. Dodávku sem netahejte ani omylem — v úzkých uličkách byste se otáčeli do večera. Na Procidě je režim přísnější než na Ischii: v roce 2026 platí zákaz vylodění a provozu vozidel zhruba od 30. března do 15. října pro všechna auta, motorky a mopedy lidí, kteří na ostrově trvale nebydlí (i když je vozidlo spoluvlastněno s místním). Výjimky jsou jen úzké (handicap, sanitky, zásobování) nebo na povolení s žádostí předem. Pro běžného turistu to v praxi znamená nechat auto na pevnině v Neapoli či Pozzuoli a přejet jako pěší. Aktuální znění ověřte na webu obce Procida.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Eolské (Liparské) ostrovy: tady auto opravdu nedává smysl

Sopečné souostroví severně od Sicílie je nejlepší ukázka toho, proč auto na ostrov často nebrat. Jedenáct ostrovů, sedm obydlených, a hlavní brána k nim je sicilský přístav Milazzo. Stromboli pořád soptí — je to jedna z mála trvale aktivních sopek na světě a v noci z ní stříkají ohnivé výlevy do moře. Lipari, Vulcano, Salina, Panarea, Filicudi, Alicudi: každý ostrov jiný, ale spojuje je jedno — jsou malé.

A teď ten zásadní detail pro řidiče. Na Alicudi a v osadě Ginostra pod Strombolim nejsou vůbec žádné silnice — náklady tu po schodech roznášejí soumaři, mezci. Na ostatních ostrovech sice nějaké cesty jsou, ale jsou tak malé, že se po nich chodí pěšky, jezdí na skútru nebo na malých elektrovozítkách. Auto by tu bylo k ničemu a převoz drahý. Nechte ho v Milazzu na hlídaném parkovišti a na Eolské vyrazte nalehko — lodě mezi ostrovy jezdí často.

Mezi ostrovy navíc plují hlavně rychlolodě a katamarány, které vozí jen lidi, žádná auta. I kdybyste auto chtěli, na řadu spojů byste se s ním stejně nedostali. Eolské jsou prostě destinace pro pěšáky a milovníky lodí — a o to jsou krásnější. Ověřte aktuální údaj: jízdní řády a ceny lodí z Milazza na Eolské ostrovy, parkování v Milazzu, sezona 2026.

Egadské ostrovy: kolo, skútr, nohy

Západně od Sicílie, na dohled od Trapani, leží Egadské ostrovy — Favignana, Levanzo a Marettimo. Celé souostroví má dohromady necelých čtyřicet kilometrů čtverečních, takže je to ještě menší kategorie než Eolské. Pluje se sem z Trapani a z Marsaly, většinou rychlolodí. A auto? Zapomeňte na něj. Favignana, největší z nich, se pohodlně objede na kole nebo na skútru za půl dne; ostatní dva jsou ještě drobnější.

Egadské mají i kus dějin: poblíž se roku 241 před naším letopočtem odehrála námořní bitva, která ukončila první punskou válku a zlomila Kartágo. Dnes je to tichý kout s průzračnou vodou a tradicí lovu tuňáků. Pro řidiče je to nejjednodušší rozhodnutí ze všech — auto necháte na pevnině a na ostrovy jedete nalehko. Ověřte aktuální údaj: ceny a jízdní řády lodí z Trapani a Marsaly na Egadské ostrovy, parkování na pevnině, sezona 2026.

Tremiti: tady auto ani nesmí

Jediné italské souostroví v Jaderském moři, asi dvacet kilometrů severně od poloostrova Gargano, je rovnou bez diskuze: na Tremiti mají nerezidenti vjezd vozidel zakázaný. Šest ostrůvků o celkové rozloze pouhých tří kilometrů čtverečních — auto by tu nemělo kam jet. Pluje se sem celoročně z Termoli a v létě i z Vieste na Garganu.

Tremiti jsou drsně krásné: bílé útesy, borovice padající do tyrkysové vody, jeskyně přístupné jen z lodi. San Domino je ten zelený s lesem a plážemi, San Nicola ten s klášterem a pevností. Pro řidiče je postup jasný — auto necháte na pevnině v přístavu, třeba v Termoli, a na ostrovy jedete pěšky. Jsou tak malé, že je obejdete za den, a o to víc si je užijete bez plechu. Ověřte aktuální údaj: jízdní řády a ceny lodí na Tremiti z Termoli a Vieste, parkování v přístavu, přesná pravidla zákazu vozidel pro sezonu 2026.

Pár pravidel pro trajekt s autem v Itálii

Když už auto na ostrov vezete — typicky na Elbu — pár věcí se hodí vědět dopředu. V hlavní sezoně rezervujte převoz vozidla s předstihem; kapacita aut na palubě je omezená a o prázdninách bývá vyprodáno. Cenu trajektu pro dodávku neurčuje počet cestujících, ale délka a často i výška vozidla, takže vyšší dodávka nebo karavan spadne do vyššího tarifu než osobní auto — zadejte správné rozměry, ať vás cena na přepážce nepřekvapí.

K přístavu přijeďte s rezervou; nakládání vozidel má svůj řád a zpozdit se znamená čekat na další loď. A protože spousta plánů na ostrovech stojí na tom, kdy loď pluje a jestli na ni dodávku vezmou, hodí se mít trasu i přejezdy promyšlené dopředu — poskládáte si je v plánovači cesty, kde rovnou uvidíte, kde nechat auto a kudy dál.

Ještě jedna praktická drobnost, na kterou se zapomíná: rozlišujte mezi trajektem (traghetto) a rychlolodí (aliscafo nebo catamarano). Trajekty jsou pomalejší, ale vozí vozidla; rychlolodě jsou svižné, jenže berou jen pěší. Když plánujete převoz auta, musíte cílit na traghetto — a těch jezdí míň než osobních rychlolodí, takže je o důvod víc rezervovat dopředu. U malých ostrovů, kde stejně auto nevezete, naopak rychlolodě využijete naplno: jsou častější a ušetří čas.

Co si z toho odnést

Italské ostrovy jsou jedny z nejkrásnějších míst Středomoří, ale auto z nich umí udělat starost. Pravidlo je prosté: čím menší ostrov, tím spíš nechte plech na pevnině. Na Elbu auto vezměte, na Ischii zvažte podle sezony, a na Eolské, Egadské, Tremiti i Procidu jeďte nalehko — ušetříte za převoz, vyhnete se zákazům vjezdu a stejně se po těch drobných ostrovech dostanete líp pěšky než dodávkou.

Než vyrazíte, spočítejte si mýtné a viněty po trase k přístavu přes vrstvu mýtného a ZTL a celý okruh včetně přejezdů a parkování si poskládejte v plánovači cesty. Pravidla pro řidiče v Itálii i ZTL ve městech najdete v pravidlech pro řidiče v Itálii; jak v Itálii přespat v autě, třeba u přístavu před ranní lodí, najdete ve spaní v autě po Itálii. A kdyby se cestou něco zvrtlo, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce i bez signálu v SOS.