Začněme tím, co vám jinde neřeknou: do nejhezčích horských jezer v Itálii se většinou koupat NESMÍ. Ta smaragdová a tyrkysová voda, kvůli které sem jedete, je tak křehká a chráněná, že u řady jezer je vstup do vody zakázaný vyhláškou. Není to buzerace — je to ochrana ekosystému, který se obnovuje pomalu a snadno se rozbije. Tenhle průvodce je o tom, kam za horskou vodou napříč Alpami a Apeninami zajet autem, co u kterého jezera čekat, a hlavně — kde se koupat smí a kde si jen namočíte nohy a budete koukat.

Velká lombardská jezera (Como, Garda, Maggiore) sem nepatří, o těch máme samostatné průvodce. Tady jde o ta menší, vysoko v horách: ledovcová, sesuvová i přehradní. U každého řekneme, jestli se smí do vody — a kde si nejsme jistí, napíšeme to rovnou, místo abychom hádali. Pravidla o koupání se navíc můžou měnit, takže u vody vždy mrkněte na cedule.

Lago di Braies: nejfotčenější jezero Dolomit, kde se koupat nesmí

Začneme tou nejslavnější pohlednicí. Lago di Braies v Jižním Tyrolsku — smaragdová voda v kotli pod kolmými štíty, dřevěné loďky u břehu, lávky. Leží ve výšce kolem patnácti set metrů uvnitř chráněného přírodního parku Fanes-Sennes-Braies. Vzniklo, když dávný sesuv půdy zahradil potok a zatopil údolí. A je tak fotogenické, že se sem v létě valí davy — v jeden srpnový den tu napočítali přes sedmnáct tisíc lidí.

Tady přijde to první vystřízlivění: koupat se v Braies nesmí. Jezero je v chráněném parku, voda má kolem čtrnácti stupňů i v létě a vstup do ní je zakázaný — chrání se tím ta barva i křehký ekosystém. Co můžete, je půjčit si dřevěnou veslici a vyjet na hladinu. Vlastní paddleboard nebo loď sem netahejte, ani to nejde.

Pro řidiče je Braies past na parkování. Příjezdová silnice i parkoviště se v sezoně plní brzy ráno a přes den bývá vjezd k jezeru regulovaný — někdy se musí rezervovat čas příjezdu nebo dojet autobusem. Klasické pravidlo platí dvojnásob: přijeďte hned po rozednění, nebo až k večeru, kdy davy odjedou a jezero se zklidní. Jak Braies zapojit do trasy Dolomitami, vyřešíte v plánovači cesty. U Lago di Braies platí v létě 2026 regulovaný přístup: od 1. července do 15. září je mezi 9.00 a 16.00 příjezd autem možný jen s on-line rezervací parkování (mimo tyto hodiny lze přijet bez rezervace, dokud je místo). V hlavní špičce (zhruba 6. července–13. září) je silnice k jezeru pro auta uzavřená úplně — nahoru jen kyvadlovým busem, pěšky či na kole. Parkování stojí orientačně 11–20 € podle vzdálenosti, kombinovaná vstupenka s parkováním a poukazem kolem 44 €. Rezervace a aktuální ceny na prags.bz / braies.bz.

Lago di Carezza: duhové jezero za plotem

Kousek dál v Dolomitech, pod zubatým masivem Latemaru, leží Lago di Carezza — jezírko proslulé tak sytě zelenomodrou až „duhovou" vodou, že mu místní říkají duhové jezero. Napájejí ho podzemní prameny z hor a barva se mění podle světla a úhlu pohledu. Místní folklor k němu váže legendu o čaroději a vodní víle — pěkná historka, kterou vám u jezera rádi povědí, ber ji ale jako pověst, ne jako fakt z učebnice.

I tady je odpověď na koupání jednoznačná: nesmí se. Jezero je oplocené a na jeho břehy se nesmí vstupovat — je to chráněná přírodní památka a plot je tu právě proto, aby tu pověstnou barvu nikdo nerozčeřil. Carezza je tedy jezero na dívání, ne na plavání. Zato je nádherné a zastávka je krátká.

Pro řidiče je to snadné: Carezza leží přímo u silnice mezi Bolzanem a Val di Fassa, je tu placené parkoviště a od něj pár minut pěšky k vyhlídce. Spojí se skvěle s projížďkou dolomitskými průsmyky — zastavíte, vyfotíte, jedete dál. Ověřte aktuální údaj: ceny parkování u Lago di Carezza, sezona 2026.

Lago di Resia: zvonice, co trčí z vody

Úplně na západním cípu Jižního Tyrolska, u rakouských a švýcarských hranic, leží jezero s jedním z nejpodivnějších výjevů v celých Alpách. Lago di Resia je umělá přehrada z padesátých let — a uprostřed hladiny z ní trčí kamenná zvonice ze čtrnáctého století. Když přehradu napustili, zatopili tím vesnici Graun: pod vodou zmizelo přes pět set hektarů půdy a stovka domů. Zůstala jen zvonice starého kostela, kterou nechali stát.

Je to silný obraz. Lidé tehdy museli opustit domovy, které jejich rodiny obývaly po generace, a dívat se, jak je voda polyká. Místní legenda říká, že za zimních nocí slyšíte zvony pořád zvonit — i když je z věže sňali týden před zatopením. V zimě, když jezero zamrzne, se k zvonici dá dojít po ledu pěšky.

Koupání tu neřešte jako hlavní program — je to studená vysokohorská přehrada. Zato je Resia rájem windsurfingu a kitesurfingu díky stálému větru, který tudy fičí průsmykem. Pro řidiče leží jezero přímo u hlavní silnice přes Reschenpass, takže je to snadná zastávka cestou mezi Itálií a Rakouskem. Ověřte aktuální údaj: zda a kde je u Lago di Resia povolené koupání a vyhrazené pláže, sezona 2026.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Lago di Scanno: srdce v Apeninách, kde se koupat smí

A teď konečně jezero, kde se do vody fakt smí. Sjedeme z Alp dolů do Abruzza, do apenínských hor, kde leží Lago di Scanno — největší přirozené jezero v Abruzzu a možná nejromantičtější jezero v Itálii. Z vyhlídky nad ním totiž vidíte, že má tvar srdce. Vzniklo dávným sesuvem z hory, který zahradil řeku a vytvořil přírodní hráz; je staré tisíce let.

Tohle je výjimka, kvůli které stojí za to do Abruzza zajet. Na Scannu jsou upravené úseky břehů ke koupání, malé umělé oblázkové pláže, půjčovny kánoí a šlapadel. Voda je hodnocená jako výborná a koupání je tu povolené a oblíbené — jezero patří k těm, kde si můžete plavání v horské vodě dopřát s čistým svědomím. I tak ale berte, že je to horská voda: bývá svěží i v létě.

Pro řidiče je Scanno odměna za zajížďku do divokých hor Abruzza, daleko od pobřežních davů. Cesty sem vedou klikaté serpentiny, takže počítejte s časem a nejezděte to jako závod. U jezera je parkování a samotné městečko Scanno nad ním patří k nejhezčím v regionu. Jak Scanno spojit s národními parky Abruzza do okruhu, poskládáte v plánovači cesty. Ověřte aktuální údaj: kde přesně je u Lago di Scanno povolené koupání a vyhrazené pláže, ceny parkování, teplota vody, sezona 2026.

Laghi di Fusine: ledovcová krása, na kterou se jen dívá

Na severovýchodě Itálie, ve Friuli kousek od slovinských hranic, leží dvě jezera, která vypadají jako z reklamy na švýcarskou čokoládu — Laghi di Fusine, Belopeška jezera. Dvě ledovcová oka v kamenném amfiteátru pod kolmou stěnou Mangartu, který se zrcadlí na smaragdové hladině. Jsou to opravdová ledovcová jezera, napájená prameny z hor, a patří k nejstudenějším a nejmrazivějším místům Itálie.

A právě proto je odpověď na koupání jasná: nesmí se. Fusine leží v chráněné přírodní rezervaci, koupání je zakázané a voda je tak studená, že byste si to stejně rozmysleli. Je to jezero na procházku kolem dokola, na fotku odrazu Mangartu na hladině a na ticho — ne na plavání.

Pro řidiče je to klidná zastávka mimo davy, kterou snadno spojíte s přejezdem mezi Itálií a Slovinskem nebo s blízkým Tarvisiem. Je sem dobrá silnice a parkoviště u jezer, od něj pár minut k vodě. Ověřte aktuální údaj: ceny parkování u Laghi di Fusine, sezona 2026.

Lago del Mis: smaragdová přehrada, kde plavat můžete

Ještě jedna dobrá zpráva pro plavce. V benátských Dolomitech, v národním parku Dolomiti Bellunesi, leží Lago del Mis — smaragdové přehradní jezero z šedesátých let, sevřené skalami v úzkém údolí. A i když je uvnitř národního parku, koupání je tu povolené a jezero patří k oblíbeným koupacím cílům regionu. Voda má tu pověstnou zelenou barvu, kterou jinde jen obdivujete za plotem.

V okolí Misu navíc najdete skalní obří hrnce — kruhové prohlubně vymleté vodou ve skále, po kterých se chodí po lávkách. Je to malý geologický zázrak hned vedle koupání. Pro řidiče je Lago del Mis trochu skrytý poklad: leží stranou hlavních dolomitských tahů, takže tu nebývá takový nával jako u Braies. Cesta údolím je úzká, ale slušná, a u jezera se dá zaparkovat. Ověřte aktuální údaj: kde je u Lago del Mis povolené koupání, ceny a kapacita parkování, sezona 2026.

Mis je dobrý příklad toho, jak se vyplatí dívat se i vedle slavných jmen. Zatímco u Braies stojíte v koloně a hledáte místo k zaparkování, tady si často najdete klid a smaragdovou vodu skoro pro sebe. Stojí to za tu zajížďku do bočního údolí — a navíc se v ní smíte vykoupat, což u většiny dolomitských krasavic neplatí. Když si trasu poskládáte tak, aby méně známá jezera doplnila ta věhlasná, projedete Dolomity líp než po vyšlapané turistické dálnici.

Pro řidiče: parkování, serpentiny a kdy přijet

Horská jezera mají dvě společné pasti. První je parkování: u slavných jezer, hlavně u Braies, se plochy plní brzy dopoledne a přes den se k nim leckdy ani nedostanete bez rezervace nebo autobusu. Pravidlo je všude stejné — přijeďte hned po rozednění, kdy je hladina klidná, fotky nejhezčí a parkoviště prázdné, nebo až k večeru, kdy davy odjedou.

Druhá past jsou cesty. K horským jezerům vedou klikaté serpentiny, kde vzdálenost na mapě neznamená nic — dvacet kilometrů v horách klidně zabere hodinu. S delší dodávkou nebo karavanem řaďte včas do stoupání, nepřehřejte brzdy v dlouhých klesáních a počítejte s úzkými úseky bez krajnice. Trasu mezi jezery i parkoviště si proto promyslete dopředu v plánovači cesty a mýtné a viněty po cestě do hor si spočítejte přes vrstvu mýtného a ZTL.

A jestli vás láká voda, do které se opravdu smí a je zdarma, podívejte se na naše divoké termální prameny v Itálii zdarma. Pravidla pro řidiče v Itálii najdete v pravidlech pro řidiče v Itálii a jak v horách přespat v autě řeší spaní v autě po Itálii. Kdyby se v horách něco zvrtlo a chytl vás špatný signál, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce i offline v SOS.