Toskánsko · Val di Chiana · Etruskové

Chiusi: etruské město, kde se chodí i pod zem

Nad Chiusi se prochází po renesančních dlažbách. Pod Chiusi se prochází taky — jenže v chodbách, které vykopali Etruskové dvacet pět století zpátky. Tohle ospalé toskánské městečko vypadá zvenku jako stovka jiných: kopec, kostel, náměstí. Jen málokteré ale stojí na takovém podzemí a málokteré bylo kdysi tak důležité.

Chiusi (etrusky Clevsin, latinsky Clusium) patřilo k nejmocnějším městům etruské dvanáctky a vládl mu král, jehož jméno znají i ti, kdo o Etruscích jinak nevědí nic: Porsenna. Dnes sem lidé jezdí za skvělým archeologickým muzeem, za chodbami pod městem a za hrobkami v okolí. Tenhle průvodce vám poradí, co nevynechat, jak se dostat do podzemí, a kde nechat auto, ať vám místo zážitku nepřijde pokuta za ZTL.

Král Porsenna a hrobka, kterou nikdo nenašel

Začněme tou nejlepší historkou. Římský spisovatel Plinius starší popsal, že etruský král Porsenna nechal u Chiusi postavit monumentální hrobku — labyrint chodeb, nad nimi pět pyramid a na nich bronzové zvonící disky. Zní to jako pohádka a nejspíš to pohádka i je: archeologové takovou stavbu nikdy nenašli a podle všeho jde z velké části o antický mýtus. Ale ten mýtus dal jméno jedné velmi reálné věci.

Pod městem je totiž síť etruských a římských chodeb a cisteren, které se dnes říká Labirinto di Porsenna — Labyrint krále Porsenny. Část se dá projít s průvodcem: úzké, vlhké chodby vytesané do skály, které ústí u velké podzemní cisterny pod katedrální zvonicí. Že to s legendárním králem nemá společného víc než jméno? V té tmě je to úplně jedno.

Museo Archeologico Nazionale: urny, co se na vás dívají

Národní archeologické muzeum v Chiusi je důvod, proč sem jezdí milovníci antiky z celé Evropy. Sbírka etruských nálezů z města a okolí patří k nejlepším v Itálii. Nejsilnější dojem dělají kanopy — popelnice na ostatky zemřelých, kterým etruští řemeslníci dávali víko ve tvaru lidské hlavy. Stojí v řadách a dívají se na vás. Vedle nich kamenné urny s reliéfy, bucchero (černá etruská keramika) a předměty z hrobů, které vyprávějí, jak tihle lidé žili a co si brali na onen svět.

Muzeum navíc spravuje vstup do několika etruských hrobek za městem — třeba Tomba della Pellegrina nebo Tomba del Leone — kam se chodí jen v doprovodu a po domluvě. Pokud vás Etruskové opravdu chytnou, zeptejte se v muzeu, které hrobky jsou zrovna přístupné; nejsou otevřené pořád.

Křesťanské katakomby: další patro pod zemí

Chiusi má kromě etruského podzemí ještě jedno — raně křesťanské katakomby svaté Mustioly a svaté Kateřiny, vyhloubené za městem. Jsou mezi mála toskánskými katakombami, a tak je to vzácnost. Chodí se do nich opět jen s průvodcem, obvykle ve vyhrazených časech a se startem od archeologického muzea. Spolu s etruskými chodbami a hrobkami z toho vychází město, kde se nejvíc zajímavého odehrává pod nohama.

Nahoře taky stojí za zastávku: katedrála a náměstí

Až vylezete z podzemí na světlo, neutíkejte hned k autu. Katedrála San Secondiano patří k nejstarším v Toskánsku a uvnitř má sloupy z antických staveb — kámen, který tu posloužil dvakrát. Vedle stojí samostatná zvonice, pod níž je zmíněná velká etruská cisterna, a z ochozu věže je výhled na Val di Chianu a jezero. Náměstí kolem dýchá klidem provinčního města, kde se nikam nespěchá.

Jezero Chiusi: rovinka na vodu a stín

Kousek pod městem se rozlévá Lago di Chiusi, mělké jezero v rákosí, kde se dá vydechnout od kamene a slunce. Není to plážová destinace — spíš klidná příroda, ptáci, pár míst na posezení u vody a procházka. Pokud cestujete s dětmi nebo psem a potřebujete po podzemí a muzeu změnu tempa, jezero je ideální tečka za návštěvou.

Autem do Chiusi: kde nechat auto a kam nevjíždět

Chiusi je dvojí: dole u dálnice A1 a železnice leží Chiusi Scalo (moderní část s nádražím), nahoře na kopci historické jádro. Vy chcete nahoru. Dobrá zpráva je, že sem auto dovezete bez velkého dramatu a parkoviště najdete u okraje starého města. Horší zpráva, kterou znáte z celé Itálie: historické centrum je z velké části ZTL a pěší zóna, hlídaná kamerami. Vjedete-li tam bez povolení, pokuta dorazí poštou domů.

Recept je proto stejný jako jinde: nechte auto na parkovišti u jádra a do centra dojděte pěšky. Stejně je všechno během pár minut chůze. Kde přesně ZTL začíná, si ověřte ve vrstvě mýtného a ZTL; nejbližší parkoviště (i s ohledem na výšku dodávky) najdete v parkovací vrstvě. Kompletní pravidla pro řízení v Itálii shrnuje přehled pravidla pro řidiče v Itálii.

Kdy přijet a co spojit dohromady

Chiusi je celoročně klidné, ale v podzemí je příjemně i v létě, takže je to dobrá zastávka i za horka. Plánujte hlavně kolem časů prohlídek s průvodcem — podzemí a hrobky nejsou otevřené nonstop, a kdo přijede naslepo na poslední chvíli, může mít smůlu. Dejte si dopoledne muzeum, na poledne podzemí kvůli chládku a odpoledne katedrálu nebo jezero. Počasí na konkrétní den si pohlídejte ve vrstvě počasí.

Chiusi se skvěle spojuje s okolím Val di Chiany a jihu Toskánska: kousek je Montepulciano a Pienza, dál Cortona nebo etruské Lago Trasimeno už v Umbrii. Jak to celé poskládat do trasy bez zbytečného kličkování, vyřešíte v plánovači cesty.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Chiusi se nejlíp prožívá pod zemí: muzeum plné etruských urn, Labyrint krále Porsenny a vzácné křesťanské katakomby. Podzemí a hrobky jen s průvodcem ve slotech — plánujte podle časů a domluvte se předem. Auto nechte u okraje jádra, do ZTL nevjíždějte. A na závěr nezapomeňte vylézt na věž katedrály a stočit cestu k jezeru. Etruskové si vybrali dobře.