Ligurie · Riviera di Levante

Camogli: vesnice, kterou rybáři namalovali, aby ji poznali z moře

Domy vysoké jako činžáky, namačkané na sebe nad drobným přístavem, a každý jinou barvou — okrová, rezavá, lososová, terakotová. Říká se, že je rybáři natřeli tak křiklavě schválně: aby svůj dům poznali i z širého moře, když se vraceli z lovu. Camogli vás přivítá přesně tímhle obrazem a hned je jasné, že tohle není naleštěné letovisko pro pohlednice.

Camogli leží na východním cípu Golfo Paradiso, kousek od Portofina, ale s úplně jinou náladou. Žádné jachty miliardářů, spíš barky, sítě a uzavřený přístav, kam se schovají před bouřkou. Tenhle průvodce vám poradí, kde necháte auto (protože do vesnice s ním stejně nezajedete), jak se dostanete k odlehlému opatství San Fruttuoso, které nemá silnici, a co dělá z téhle zátoky jedno z nejatmosféričtějších míst celé Ligurie.

Jméno prý pochází z „casa delle mogli" — dům manželek. Mužští byli na moři celé měsíce, někdy roky, a vesnice patřila ženám, které mezitím držely domácnosti, obchod i celou obec pohromadě. V 19. století měla Camogli jednu z největších plachetních flotil Středomoří, vlastní pojišťovací spolek a vlastní námořní školu. Na zdejší rybáře a kapitány tu pořád myslí — třeba při slavnosti, kdy se na pláži smaží ryby v obří pánvi velké jako kruhový objezd.

Barevné domy a přístav: co tu vlastně uvidíte

Srdce Camogli je uzavřený rybářský přístav s kostelem Santa Maria Assunta a starou pevností Castello della Dragonara přilepenou na skálu. Kolem se zvedají ty pověstné case torri — domy vysoké pět, šest, někdy i osm pater, postavené takhle do výšky proto, že rovinatého místa u moře bylo zoufale málo. Falešná okna a malované římsy na fasádách nejsou výmysl pro turisty: je to trompe-l'oeil, stará ligurská tradice, jak levně „přidat" domu zdobnost, kterou si majitel nemohl dovolit z kamene.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

San Fruttuoso: opatství, kam nevede silnice

Tohle je důvod, proč si Camogli zamilujete. Pár kilometrů na západ, schovaná v drobné zátoce mezi strmými skalami poloostrova Portofino, stojí opatství San Fruttuoso — benediktinský klášter z 10. století, přilepený rovnou na pláž. A teď to nejlepší: nevede k němu žádná silnice. Dostanete se sem jen lodí z Camogli (nebo z Portofina a Santa Margherity), nebo pěšky po horské stezce přes poloostrov. Auto tady k ničemu není a právě proto má to místo takové kouzlo.

Vedle opatství se tyčí Doriova věž, kterou nechal v 16. století postavit slavný janovský admirál Andrea Doria na ochranu před piráty. A pár desítek metrů od břehu, pod hladinou v hloubce kolem sedmnácti metrů, stojí bronzová socha Kristus z hlubin (Il Cristo degli Abissi) s rukama zdviženýma k hladině. Je to památník padlým potápěčům a námořníkům — a ano, je to ten originál, podle kterého vznikly kopie po celém světě. Za klidné vody a slunce ji uvidíte i z lodi, jinak ji obdivují hlavně potápěči a šnorchlaři.

Autem do Camogli? Zaparkujte nahoře a sejděte dolů

Historické jádro Camogli je spleť úzkých uliček a schodů, kam autem prostě nezajedete — a ani nechcete. Vesnice je sevřená mezi svah a moře, parkování je tu vzácné a drahé, hlavně v létě. Rozumný plán: nechat auto na záchytném parkovišti nad vesnicí nebo přijet vlakem (Camogli leží na trati Janov–La Spezia a stanice je přímo nad centrem) a dolů k přístavu sejít pěšky. S dodávkou nebo vyšší vestavbou pozor na nízké závory v podzemních garážích — radši hledejte venkovní stání.

Kde přesně nechat auto i s ohledem na výšku dodávky vyřešíte v parkovací vrstvě; celou trasu po Ligurii včetně sousedních zastávek si poskládáte v plánovači cesty. A jestli mezi italskými viněty a mýtným tápete, projděte si přehled pravidla pro řidiče v Itálii.

Kdy přijet a co ochutnat

Camogli je nejhezčí mimo vrchol léta — v květnu, červnu a v září je moře už příjemné a davy snesitelné. V červenci a srpnu se malá pláž zaplní a parkování je nervy drásající. Ráno a podvečer mají navíc nejlepší světlo na ty barevné fasády. Z místních specialit zkuste focaccia a hlavně focaccia di Recco ze sousední vesnice — tenké těsto plněné měkkým sýrem, jedna z nejlepších věcí, co ligurská kuchyně umí. K tomu čerstvá ryba přímo z přístavu.

Krátké shrnutí

Auto nechte nad vesnicí nebo přijeďte vlakem, dolů sejděte pěšky. K opatství San Fruttuoso jen lodí (ráno, dokud je klid) nebo po stezce v pevných botách. Kristus z hlubin je tu originál, ne kopie. Jeďte mimo srpnovou špičku a dejte si focaccia di Recco. Camogli odměňuje toho, kdo zpomalí — je to vesnice, ne atrakce.