Road-trip průvodce · Abruzzo · národní parky a hory

Abruzzo autem: tři národní parky, Gran Sasso a hrad nad mraky

Tři hodiny jízdy od Říma, a najednou jste v kraji, kde po lese chodí medvěd, na plošině ve dvou tisících metrech pasou koně a nad údolím trůní hrad, ze kterého je vidět do nekonečna. Tohle není ta Itálie z pohlednic s gondolami a aperitivem. Tohle je Itálie divoká, hornatá a podivuhodně prázdná — kraj, kterému se pro nehostinnou krásu náhorních plošin přezdívá „malý Tibet". A skoro nikdo o ní neví.

Abruzzo je nejhornatější region střední Itálie — hory zabírají kolem dvou třetin jeho plochy a jsou v něm hned tři národní parky vedle sebe. Tenhle průvodce není o tom, jak je to tu krásné. To pochopíte, jakmile poprvé vyjedete serpentinami nad hranici lesa. Je o tom, jak si Abruzzo projet autem nebo dodávkou: kde nechat auto pod hradem, kudy vedou horské průsmyky, kde tankovat, než vyjedete do hor, a kdy přijet, aby vám medvěd nepřeběhl cestu zrovna v zácpě. Ceny a pravidla se mění — uvádíme je s poznámkou k ověření a nic si nevymýšlíme.

Proč do Abruzza zajet autem stojí za to

Abruzzo leží na východ od Lazia, mezi Apeninami a Jaderským mořem. Páteří kraje je dálnice A24/A25, která ho protíná z Říma k pobřeží a vrtá se přitom tunely rovnou skrz hory — jeden z nich, Gran Sasso, patří k nejdelším silničním tunelům Itálie. To je dobrá zpráva pro přejezd. Horší zpráva přijde, jakmile z dálnice sjedete: pak jste na úzkých klikatých silnicích, kde dvacet kilometrů na mapě znamená klidně hodinu jízdy. Počítejte s tím a neplánujte den jako závod.

Pro řidiče má Abruzzo jednu obrovskou výhodu. Na rozdíl od Toskánska nebo Amalfi tu nenarazíte na turistické davy ani na pasti se ZTL v každém druhém městečku. Auto tu většinou zaparkujete snadno a zdarma na okraji obce. Zato vás čekají horské průsmyky, kde se hodí mít chladné brzdy a plnou nádrž — benzínek je ve výškách málo. Trasu přes tři parky, hrady a horská městečka si poskládáte v plánovači cesty.

Gran Sasso a Campo Imperatore: „malý Tibet" nad mraky

Začněte tím největším. Masiv Gran Sasso se zvedá k vrcholu Corno Grande (2912 m), nejvyšší hoře celých Apenin, a pod ním se rozkládá Campo Imperatore — náhorní plošina dlouhá skoro třicet kilometrů, holá, zvlněná a tak nezemská, že se sem jezdí točit filmy o vesmíru i o divokém západě. Na jaře tu kvetou louky, v létě se pasou koně a stáda ovcí a vzduch je řídký a chladný i v srpnu. Odtud ta přezdívka „malý Tibet".

Plošina má i temnou historku. V hotelu Campo Imperatore drželi v roce 1943 zajatého Benita Mussoliniho — a právě odtud ho německé komando v odvážné akci s kluzáky uneslo pryč. Hotel i lanovka, co k němu vyváží, stojí dodnes. Pro řidiče je dobrá zpráva, že na plošinu vede slušná asfaltka přes průsmyk a nahoře jsou parkoviště. Špatná zpráva: v zimě bývá cesta zavřená kvůli sněhu a i v létě tu počasí mění náladu z minuty na minutu — vrstva navíc a plná nádrž nejsou luxus. Ověřte aktuální údaj: sjízdnost a sezonní uzávěry silnice na Campo Imperatore a parkování pro rok 2026.

Rocca Calascio: hrad nad mraky, kde se točila Jméno růže

Jestli má Abruzzo jednu fotku, kvůli které sem lidé jezdí, je to tahle. Rocca Calascio stojí ve výšce 1460 metrů a je jednou z nejvýše položených pevností Apenin. Začínala v desátém století jako osamělá strážní věž, ze které se kouřovými signály hlídal kraj proti nájezdníkům. Pak ji rozšířili do mohutného hranolu obklopeného čtyřmi okrouhlými baštami. Ty kulaté věže nejsou náhoda: po ničivém zemětřesení v listopadu 1461 je přestavěli do oblého tvaru, aby lépe odolávaly otřesům.

Hrad nakonec opustili a zůstaly z něj romantické ruiny na hřebeni — a přesně proto sem zamířili filmaři. Točila se tu Jestřábí žena, Jméno růže i Američan s Georgem Clooneym. Pod hradem stojí osmiboký kostelík Santa Maria della Pietà a kolem pár kamenných domů, ze kterých se stal útulný horský přístřešek pro pěší.

Pro řidiče platí jasné pravidlo: nahoru k hradu autem nevyjedete a ani nechcete. Auto nechte na parkovišti v obci Calascio nebo v sedle pod hradem a posledních dvacet až třicet minut vyjděte pěšky do kopce. Cesta je kamenitá, vezměte pevné boty a vodu — ve výšce a na slunci to zabere. A přijďte brzy ráno nebo k večeru: přes den se sem v sezoně i o víkendech sjíždí dost lidí a parkoviště se plní. Ověřte aktuální údaj: parkoviště u Calascia a pod hradem, ceny a kapacita pro léto 2026.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Maiella: druhý park, poustevny ve skále a vlčí lesy

Hned vedle Gran Sassa se zvedá Maiella — divoký vápencový masiv s vrcholem Monte Amaro (2793 m), druhým nejvyšším v Apeninách. Národní park Maiella je kraj hlubokých roklí, bukových lesů a kamenných pousteven přilepených ke skalám, kam se po staletí uchylovali mniši hledající samotu. Najdete tu jeskynní svatyně, do kterých se leze po úzkých stezkách, a vodopády schované v soutěskách.

Žije tu i to, co jinde v Evropě skoro vymizelo: medvěd hnědý marsický, vlk apeninský a kamzík apeninský. Šance, že nějakého potkáte, je malá a to je dobře — jsou plaší a chrání je přísná pravidla. Pro řidiče to ale znamená jezdit za soumraku a v noci opatrně, zvěř přebíhá silnice. Maiella je tišší a méně prošlapaná než Gran Sasso, takže když chcete hory bez davů, mířte sem. Na túry vyrážejte z horských obcí jako Caramanico Terme nebo Pacentro a vždy si nechte rezervu v nádrži. Ověřte aktuální údaj: stav a sezonní omezení horských silnic v parku Maiella pro rok 2026.

Park Abruzzo, Lazio a Molise: nejstarší a medvědí

Třetí park je nejstarší z nich — Národní park Abruzzo, Lazio a Molise, založený už ve dvacátých letech minulého století jako jeden z prvních v Itálii. Tady má svůj poslední domov marsický medvěd, kterého je dnes jen pár desítek. Srdcem parku je Pescasseroli, horské městečko a dobrá základna, ze které se vyráží na túry do bukových lesů a k horským jezírkům. Návštěvnická centra parku stojí za zastávku — naučíte se, jak se v medvědím kraji chovat (a proč nenechávat jídlo v autě s pootevřeným oknem).

Pro řidiče je to nejvděčnější ze tří parků na klidnou jízdu: silnice jsou slušné, údolí široká a parkování v obcích snadné. Ideální kraj na pomalý den s dětmi — krátká túra, piknik u potoka, návštěvnické centrum. Jen pozor zase na soumrak a na rychlost: cedule „pozor medvěd" tu nejsou pro ozdobu.

Sulmona, Scanno a srdcové jezero

Mezi horami se schovávají městečka, kvůli kterým se vyplatí sjet z hlavní trasy. Sulmona je rodištěm básníka Ovidia a slaví ho dodnes — a hlavně se tu vyrábějí confetti, cukrované mandle svázané do kytic, které pak Italové dávají na svatby. Nad městem se klene mohutný středověký akvadukt a okolo se táhne široké údolí pod štíty Maielly. Auto necháte snadno na okraji a centrum projdete pěšky.

Odtud vyjeďte serpentinami nahoru do Scanna — kamenného horského městečka u jezera, které se proslavilo dvakrát. Jednou kroji, ve kterých tu ženy chodily ještě v minulém století a které fotil i slavný Henri Cartier-Bresson. A podruhé tvarem jezera Lago di Scanno: z vyhlídky nad ním vidíte, že má obrys srdce. Není divu, že se mu říká cesta lásky a chodí se sem pro romantickou fotku. Pro řidiče je to ideální půldenní okruh — auto dole u jezera, město pěšky, výlet na vyhlídku. Ověřte aktuální údaj: parkování u Lago di Scanno a ve Scannu, ceny pro léto 2026.

S dětmi a se psem v abruzzských horách

Abruzzo je vděčný kraj pro toho, kdo veze čtyřnohého spolujezdce — venku, na horských stezkách a v obcích je psům přáno víc než na přecpaných plážích jihu. V národních parcích ale platí pravidla: pes většinou musí na vodítko kvůli divoké zvěři a stádům a do některých chráněných zón nesmí vůbec. Ověřte si to na cedulích a v návštěvnickém centru, ať nestojíte před zákazem. Co s sebou a jak je to s pravidly pro psa v Itálii, jsme sepsali v pravidlech pro psa v Itálii.

Děti ocení lanovku na Campo Imperatore, koně na plošině a snadné túry v parku Abruzzo, Lazio a Molise. A hory mají v létě jednu velkou výhodu: zatímco se Řím a pobřeží pečou ve čtyřicítce, nahoře je příjemný chládek. Výlet do hor přes nejteplejší dny je dobrý tah pro celou posádku.

Spaní, kdy přijet a jak se sem dostat

Abruzzo je kraj kempů a horských penzionů v dolinách — kolem Pescasseroli, Sulmony i Caramanico Terme najdete plochy pro karavany a kempy. Divoké spaní v autě v národním parku berte jako rizikové: v chráněných zónách bývá zakázané a kvůli zvěři není ani rozumné. Mít základnu v kempu v údolí a odtud vyjíždět do hor je nejjistější taktika. Co v Itálii smíte a co ne, když přespáváte v autě, najdete ve spaní v autě po Itálii. Ověřte aktuální údaj: doporučené kempy a plochy pro karavany v Abruzzu a pravidla nocování v autě pro rok 2026.

Z Česka se do Abruzza jede přes Rakousko a celou severní a střední Itálii dolů, hlavně po dálnici A1 a pak odbočkou na A24/A25 k horám. Cesta vede po placených úsecích a přes hranice s vinětami a mýtem, takže abyste nebyli na bráně překvapení, mýtné a viněty po trase si spočítejte přes vrstvu mýtného a ZTL. Italské autostrády se platí na bráně podle ujetých kilometrů — lístek si vezměte na vjezdu a nezahazujte ho.

Abruzzo je destinace, kde rozhoduje, jestli si dáte na čas. Vědět, kde nechat auto pod hradem, kdy vyrazit na vyhlídku, kudy vedou průsmyky a kde naposledy natankovat — to oddělí den, kdy stojíte na hřebeni Rocca Calascio s celým krajem u nohou, od dne, kdy couváte v slepé serpentině s prázdnou nádrží. Když si trasu přes tři parky, hrady a horská městečka poskládáte předem v plánovači cesty, zbyde vám hlava na to podstatné: ten okamžik, kdy se nad plošinou roztrhnou mraky a před vámi se zvedne Corno Grande.

A jestli teprve řešíte mýtné, viněty a kudy se vyhnout pokutám cestou do Itálie, mrkněte na pravidla pro řidiče v Itálii. Kdyby se cestou v horách něco zvrtlo, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce i bez signálu v SOS.