Zugspitze je nejvyšší hora Německa — měří 2 962 metrů a stojí přesně na hranici s Rakouskem, takže z vrcholu se díváte do dvou zemí najednou. Skvělá zpráva pro každého, kdo nechce týden šplhat: na vrchol se dostanete pohodlně lanovkou nebo ozubnicovou železnicí za necelou hodinu a nahoře vás čeká panorama přes čtyři sta alpských štítů. A pod horou leží Garmisch-Partenkirchen, ikonické bavorské horské městečko olympijských her, soutěsek a malovaných domů.

Garmisch-Partenkirchen leží na úplném jihu Bavorska, v kraji Werdenfelser Land, asi devadesát kilometrů jižně od Mnichova. Z Prahy je to asi 470 kilometrů přes Mnichov, zhruba pět hodin jízdy. Je to nejvýš položené a nejslavnější horské středisko Německa, brána do Wettersteinského pohoří a výchozí bod na Zugspitze. Trasu i zastávky si naplánujte v plánovači SeekBone, ať víte, kde se napojit a kde nechat auto.

Na vrchol Zugspitze: lanovkou, nebo vlakem

Na nejvyšší bod Německa vedou dvě cesty bez horolezeckého vybavení a obě jsou samy o sobě zážitkem. Tou rychlejší je lanovka Seilbahn Zugspitze od jezera Eibsee — moderní kabinková dráha, která vás vytáhne přímo na vrchol po jednom z nejstrmějších úseků lanové dopravy na světě. Cestou se pod vámi otevírá závratný pohled na jezero a hory.

Druhá, romantičtější možnost je ozubnicová železnice Zugspitzbahn. Vyjíždí z Garmische, jede údolím a kolem Eibsee, pak se zakousne do tunelu uvnitř hory a vystoupá až na náhorní plošinu Zugspitzplatt ve výšce přes 2 600 metrů. Odtud vás na samý vrchol vyveze ještě krátká kabinková lanovka (Gletscherbahn). Mnozí to kombinují — nahoru vlakem, dolů lanovkou (nebo obráceně), aby viděli obě trasy.

Na vrcholu: zlatý kříž, dvě země a čtyři sta štítů

Na samém vrcholu stojí zlatý vrcholový kříž (Gipfelkreuz) — fotograficky nejslavnější bod Zugspitze. Původní kříž sem vynesli už v 19. století a dnešní zlacený kříž je cílem každého, kdo se sem dostane. K němu vede po hřebeni krátká zajištěná stezka s ocelovými lany; není to nic pro lidi s velkým strachem z výšek, ale zvládne ji i běžný návštěvník v pevných botách.

Výhled je důvod, proč sem lidé jezdí. Za jasného dne uvidíte přes čtyři sta vrcholů ve čtyřech zemích — Německu, Rakousku, Itálii a Švýcarsku. Na jih se táhnou ledovce centrálních Alp, na sever bavorská předhůří až k Mnichovu. Vrchol je rozdělen hranicí: jedna strana terasy je německá, druhá rakouská, a obě země sem mají vlastní lanovku.

Přímo na vrcholu stojí Münchner Haus — horská chata a meteorologická stanice Německé alpské asociace, postavená už koncem 19. století. Provozuje se tu nepřetržité měření počasí a v sezoně se v chatě dá najíst i přespat. Vedle je vyhlídková terasa s restaurací, takže nahoře nehrozí, že byste hladověli.

Pod vrcholem na plošině Zugspitzplatt leží poslední ledovec Německa — Schneeferner. Je to maličký, ustupující zbytek někdejšího ledovce, který bohužel kvůli oteplování rychle mizí; podle odhadů může v dohledné době zmizet úplně. I tak je to jediné místo v Německu, kde se na sníh a led dá spolehnout skoro celoročně, a v zimě je tu nejvýš položené lyžařské středisko země.

Eibsee: nejkrásnější jezero pod horou

U dolní stanice lanovky leží Eibsee — alpské jezero s tyrkysovou až smaragdovou vodou a několika zalesněnými ostrůvky, nad nímž se tyčí masiv Zugspitze. Patří k nejfotogeničtějším jezerům Bavorska a stojí za zastávku, i kdybyste nahoru nejeli. Kolem vede pohodlná okružní stezka dlouhá zhruba sedm kilometrů, kterou zvládnete za dvě hodiny, a v létě se tu dá i koupat (voda je ovšem ledová) nebo si půjčit loďku.

Eibsee je ideální plán B pro špatné počasí na vrcholu: když je nahoře zataženo, projděte se kolem jezera, kde to bývá nádherné i pod mraky. U jezera je velké parkoviště, takže sem dojedete autem přímo.

Garmisch-Partenkirchen: dvě vesnice, jedno olympijské městečko

Samotné Garmisch-Partenkirchen vzniklo v roce 1935 spojením dvou původně samostatných obcí — modernějšího Garmische a starobylejšího Partenkirchenu — kvůli zimní olympiádě v roce 1936. Olympijské dědictví je tu pořád živé: nad městem se tyčí Velký olympijský skokanský můstek (Große Olympiaschanze), kde se každoročně 1. ledna koná legendární závod Turné čtyř můstků. Z vyhlídky u rozjezdu skokana je skvělý pohled na město i hory.

Nejhezčí část města je historický Partenkirchen, hlavně ulice Ludwigstraße s tradičními bavorskými domy zdobenými Lüftlmalerei — fasádními freskami s náboženskými i světskými motivy, typickými pro alpské Bavorsko. Procházka touhle ulicí mezi malovanými domy s květinami v oknech a horami v pozadí je esence bavorského venkova.

Partnachklamm: soutěska, kterou si nesmíte nechat ujít

Hned za olympijským stadionem začíná Partnachklamm — divoká skalní soutěska, kterou si vodopád řeky Partnach vyhloubil do hloubky až osmdesáti metrů. Vede jí úzká stezka vytesaná do skály a vyražená tunely, kde vám voda hřmí těsně u nohou a ze stěn crčí a stříká. Je to jeden z nejpůsobivějších přírodních zážitků celého bavorského Předalpí.

Soutěska je přístupná za vstupné celoročně (v zimě s ledopády je úplně jiná než v létě). Cesta tunely je mokrá a místy nízká, takže se vyplatí nepromokavá bunda a pevné boty; s sebou klidně i čelovku. K začátku soutěsky dojdete od olympijského stadionu buď pěšky (asi 20 minut), nebo kočárem taženým koňmi.

Pokud máte rádi soutěsky, kousek dál se nad údolím Höllental skrývá ještě divočejší Höllentalklamm — „soutěska pekelného údolí", kterou prochází i nejnáročnější výstupová trasa na Zugspitze. Pro běžnou návštěvu je ale Partnachklamm dostupnější a stačí bohatě.

Auto a zelená plaketa: co vyřešit před cestou

Garmisch-Partenkirchen nemá nízkoemisní zónu (Umweltzone), takže do města i k Eibsee můžete vjet i bez plakety. Přesto doporučujeme mít na skle zelenou plaketu (grüne Umweltplakette) kvůli ostatním německým městům po cestě — Mnichov, kterým budete projíždět, i desítky dalších měst zónu mají. Plaketa stojí kolem 6 €, koupíte ji na STK (TÜV, DEKRA) nebo online, lepí se na konkrétní SPZ a platí trvale ve všech německých zónách. Ověřte aktuální stav zón na oficiálních zdrojích před cestou.

Pozor: pokud byste pokračovali z Garmische do Rakouska (hranice je pár kilometrů), potřebujete rakouskou dálniční vinětu. Dálniční známku auta do 3,5 tuny v Německu neplatí. Co kde platí po cestě, ukáže vrstva mýtného a zón v SeekBone. Na horské počasí a uzavírky stezek se podívejte do vrstvy počasí ještě před výjezdem.

Parkování: výška závory a kde nechat dodávku

V centru Garmische i u hlavních atrakcí je dost parkovišť, ale v sezoně se rychle plní — hlavně velké parkoviště u Eibsee a u údolní stanice Zugspitzbahn. Klíčový údaj, hlavně pro dodávky, je výška vjezdové závory:

• Parkhaus am Kurpark / Parkhaus Mitte v centru Garmische — kryté domy, vjezdné závory bývají kolem 2,0 m, tedy pro běžné osobní vozy. Ověřte aktuální výšku závory u konkrétní garáže.
• Parkoviště Eibsee a parkoviště u stanice Zugspitzbahn — velká otevřená parkoviště bez závory, vejde se sem dodávka i auto se střešním boxem; odtud rovnou k lanovce nebo na vlak. V sezoně přijeďte brzy ráno, jinak bývá plno.
• Parkoviště u olympijského stadionu — výchozí bod k Partnachklamm, otevřené, bez závory.

Pokud je vaše dodávka vyšší než zhruba 2 metry nebo má střešní box, do krytých domů se nevejde — volte otevřená parkoviště u Eibsee, stadionu nebo stanice. Vždy si změřte vlastní vůz i s nosičem. Kde nechat auto i dodávku poradí parkovací průvodce v aplikaci.

Dva dny pod Zugspitze: jak na to

Ideální je rozdělit to na dva dny. Jeden vyhraďte na výjezd na Zugspitze — vyberte si jasný den, vyjeďte vlakem nebo lanovkou nahoru, dojděte k vrcholovému kříži a vychutnejte panorama; cestou se zastavte u Eibsee. Druhý den věnujte soutěsce Partnachklamm, olympijskému stadionu a procházce malovanými uličkami Partenkirchenu. Kdo má jen jeden den a dobré počasí, ať vsadí na horu; když je nahoře zataženo, vyměňte vrchol za soutěsku a jezero a nebudete litovat.

Kdy přijet

Garmisch-Partenkirchen má dvě sezony. V létě (zhruba červen–září) jsou všechny lanovky i soutěsky v provozu, na horách je nejmíň sněhu a počasí je nejstabilnější — je to nejlepší doba na výjezd na vrchol i na túry. V zimě se z města stává lyžařské středisko a Zugspitze nabízí nejvýš položené sjezdovky Německa. Jaro a pozdní podzim můžou být ve vyšších polohách ještě zasněžené a některé lanovky mívají servisní přestávky. Vždy se řiďte předpovědí — na hoře rozhoduje viditelnost.

Když se něco pokazí

V Německu voláte na záchranku a hasiče 112, na policii 110. V horách nepodceňujte počasí, vhodné oblečení a vlastní síly; na túry mimo lanovku choďte jen po značených trasách. Pokud neumíte německy a potřebujete rychle ukázat svoje zdravotní údaje nebo najít nejbližší pomoc, mějte všechno pohromadě a po ruce i bez signálu — tísňová čísla i zdravotní kartu najdete v SOS sekci aplikace.

Zugspitze je jedna z mála velehor, na kterou se dostane úplně každý — a přitom z ní máte výhled, jaký jinde stojí dny náročného výstupu. Spojte ji se soutěskou Partnachklamm, tyrkysovým Eibsee a malovanými domy Partenkirchenu a máte ideální alpský víkend. Trasu, parkování i počasí na hoře máte pohromadě v SeekBone, ať se můžete soustředit na to, kdy se postavíte k vrcholovému kříži.