Velký průvodce · Jižní Albánie

Modré oko: pramen, jehož dno nikdo nikdy nenašel

Představte si oko velké jako bazén, které na vás zírá ze země. Uprostřed tmavě modrá zornice, kolem ní jasně tyrkysová duhovka — a z hlubin neustále vyvěrá voda tak studená, že vám vyrazí dech dřív, než se ponoříte. Tomuhle se neříká Modré oko (albánsky Syri i Kaltër) náhodou.

Modré oko je krasový pramen na jihu Albánie, na půl cesty mezi Gjirokastrou a riviérou. Tenhle průvodce vám řekne, jak se k němu dostat, kde nechat dodávku, kolik se platí a proč si koupání možná rozmyslíte. Jedete sem mimo EU, takže si projděte pravidla pro řidiče v Albánii — zelená karta a hotovost v lecích jsou nutnost. Údaje o místě čerpáme z ověřené databáze.

Z hloubky tu pod tlakem vyvěrá voda a tvoří kruhovou tůň barvy, kterou musíte vidět na vlastní oči, abyste uvěřili. Potápěči se opakovaně snažili najít dno — dostali se přes padesát metrů hluboko a stejně nenarazili na konec. Přesná hloubka pramene tak dodnes není známá, což dává místu pořádnou dávku tajemna.

Ledová zornice uprostřed lesa

K samotnému oku se jde lesem podél potoka. Voda má stálou teplotu kolem deseti stupňů celý rok — i v srpnovém vedru je to šok. Nad pramenem je dřevěná plošina, ze které se dá zornici nakouknout přímo do hlubin a sledovat, jak ze dna stoupají bubliny. Odvážlivci sem skáčou z okolních stromů a větví, oficiálně se to ale nedoporučuje: voda je ledová a hloubka klamavá.

Kolem oka se potok rozlévá do tůní, kde se dá namočit nohy nebo se za odměnu osvěžit. Je tu i jednoduché občerstvení a stinné posezení mezi stromy — vítaný kontrast k rozpálenému pobřeží.

Jak se tam dostat a co spojit

Modré oko leží mezi Gjirokastrou a Sarandem, takže je to ideální zastávka, ať jedete od moře do vnitrozemí, nebo naopak. Odbočka z hlavní silnice je značená; posledních pár set metrů k parkovišti vede po nezpevněné cestě, kterou s vyšším vozem zvládnete pomalu a opatrně. Plánovat cestu tak, aby Modré oko vyšlo na ráno nebo podvečer, se vyplatí — přes den tu bývá nával.

Naplánovat si Modré oko jako bod na trase mezi pobřežím a Gjirokastrou můžete v plánovači; spojuje se skvěle s antickým Butrintem i kamenným městem ve vnitrozemí. Náklady, převody na leky a ceny paliva si pohlídáte v peněžence — vstup i občerstvení se tu platí jen hotově.

Kdy přijet

Modré oko stojí za zastávku celoročně, ale nejhezčí je za slunečného počasí, kdy tyrkysová barva nejvíc vynikne. V plné letní sezoně sem ovšem míří davy z pobřeží — přijeďte brzy ráno nebo k večeru, kdy je u oka klid a barvy nejčistší. V parnu je okolní les vítaným chládkem; vezměte si něco na sezení a klidně tu strávíte celou siestu, než se odpoledne vydáte dál.